18.3.2010 - náš zázračný den

Včera v půl třetí ráno mě Kačenka vzbudila, funěla a chtěla ven, tak jsem jí vyvenčila a když jsem přišla zpátky dovnitř 
a rozsvítila jsem, tak jsem zjistila, že mám všude po bytě tmavě zelené fleky (její výtok). 
Začala jsem si tedy všechno chystat na POROD (chystání jsem plánovala na dnešek), 
zavolala jsem na non-stop veterinu, kde mi ospalá "recepční" sdělila, že je to určitě začínající porod a ať jí hlídám 
- dík za upozornění! 
Kačka mě ovšem vyvedla z omylu a natvrdo usnula... 
Já jsem nespala, stále jsem jí hlídala, jestli se něco neděje... V pět ráno jsem volala na zmíněnou (nejmenovanou) 
veterinu znovu, opět to zvedla snad ještě rozespalejší paní a smála se, když jsem řekla, že v klidu spí, že asi nerodíme. 
Dále jsem jí oznámila, že jsem četla, že zelený výtok není opravdu normální, tak se tedy šla zeptat paní doktorky, 
aby mi o pět minut později oznámila, že mám PRAVDU (že jsem si sama o tu diagnózu musela říct!)! Prý se jedná o potrácející štěně, kterému odtekla plodová voda 
a nachází se tedy již v porodních cestách. 
Nezapomněla mi sdělit, že je tam s paní doktorkou sama, tudíž u nich porod císařským řezem nepřipadá v úvahu.
 
Čekala jsem do půl osmé do rána a zavolala na naší veterinu, kde mi řekli, ať okamžitě jedu. Kačku jsem musela budit 
- se teď divím, že mi to nebylo divný!!! 
Sono ukázalo mrtvé mimi v porodních cestách, ale ostatní s bijícími srdíčky. 
Pan doktor řekl, že jí píchne oxytocin a pokud nezačne sama, že bude muset na sál. 
Nezačla... Ani po dvojité koňské dávce oxytocinu v sobě... Neměla jediný stah a SPALA!
 
Takže to bylo nevyhnutelné - po dvou hodinách na infúzích byla během minuty uspaná a už ležela na stole. 
Čekání bylo nekonečné. Nikdo nám nic nechtěl říct a když se tam personál začal pohybovat dost 
zrychleně se slovy "OŽIVUJEME!" nenapadlo mě, že se nejedná o štěně...
 
Po hodině na sále jsme mohli jít dovnitř. Kačka ležela napojená na přístrojích, ani sama nedýchala. 
Pan doktor říká, že zřejmě už delší dobu měla toxický šok z mrtvého štěněte, které tam mohlo 
být i pár dní. Toxický šok, kvůli kterému jí selhaly najednou VŠECHNY důležité orgány. 
Ukazuje 2 mrtvá miminka (1 mělo ascites - zavodněnost v důsledku selhání srdce, ledvin a jater (z toho, jak umíralo zablokované v porodních cestách) -
 toxiny z něj se dostaly do krve Kačky, druhé moc slabé, které nepřežilo porod). 
V košíku na vyhřívané podložce leží dalších 5 MINImiminek přikrytých zahřátými ručníky. 
Jejich stav je kritický, stejně jako Kaččin. 
Už jen napolo vnímám, že jí ještě připíchne na hodinu narkózu, aby to lépe zvládla. 
Říká mi, že být to slabší pes s ne tak obrovskou touhou po životě, už by tu nebyla. 
A já si říkám, vždyť doma prostě jen v klidu spala a připravovala se na porod!! Kdybych jí nechala spát, taky už se nemusela probudit... 
Kde je chyba???
 
Odcházím na vzduch. Po hodině se vracíme do pokoje pooperační péče, kde Kačenka KOUKÁ z klece! 
Sice ještě hodně oblblá narkózou, s jazykem venku, ale ŽIVÁ a ZDRAVÁ!!! 
Nezajímá mě nic jiného, než jí rychle obejmout a dát jí velikou pusu. 
Pozná mě, zavrtí ocáskem a plazí se ke mně do náruče...
 
S Kačenkou přežila dvě štěňátka - krásní chlapečci (info bude časem...)
Chtěla bych MOC poděkovat Zdeňce, za to, že se mnou celou tu dobu byla, protože bez ní bych to nezvládla. 
Dále panu doktorovi a celému týmu, že mi záchránil mojí milovanou Kačenku. 
A v neposlední řadě Vám všem, co čtete tento článek a myslíte na nás! Děkujeme za krásné smsky, maily a vzkazy!!
Ale největší dík patří Kačence za to, jaká byla silná a statečná, za to, že to nevzdala a zůstala tu se mnou. Bez tebe by to nešlo, MILÁČKU!!!!

55.den
Je skoro širší než delší, funí jako lokomotiva a pořád jen odpočívá :)
Je rozmlsaná tak, že granulky po mně plive...
Vaříme maso a zeleninku, na to jí ukecám vždy :)
Od 51.dne se miminka hýbou :)
48.den
Mám pocit, že bříško roste před očima... Váha ukazuje 51kg!!! :)
Krmíme 4x denně :)
42.den
Kačka je neklidná, neví, jak si lehnout, tak si ráda lehá na záda a nechá si pupík drbat:)
Většinu dne prospí, je vidět, že dlouhé procházky už jí vyčerpávají, ale každý den
chodíme aspoň na chvíli.
39.den
Bříško roste a roste! Už krmíme 3xdenně :)
33.den
Pupík se zvětšuje každý den :)
Kačenka je nenažraná a spokojená ;)
24.den
Kačenka je víc žravá, mazlivá a daleko víc unavená :)
Začíná se jí zvětšovat mléčná lišta

24.den - jsou tam!!

Období čekání - povedlo se?? :)

Krytí 20.1.2010

Main Menu