9.10.2009 

Světová výstava Bratislava

aneb naše cesta za vítězstvím..

 třída otevřená

VÝBORNÁ 1 CAC (ze 43 fenek)


Vyjely jsme ve čtvrtek večer směr Brno, abysme to v pátek ráno neměly tak daleko. Jely mě podpořit Zdeňka - mamča z Masnerova - a Ilonka - babička Giomová :) Teda podpořit... Spíš se jely podívat na světový pejsky, ale při tom, co jsme tam s Kačenkou předvedly, se jim to nějak vymklo z rukou a spíš sledovaly fenečky :))))

Pan rozhodčí ze Švédska - Skalin Bo - posuzoval mezitřídu, třídu otevřenou a šampiónky. Na řadu jsme přišly asi kolem 12té hodiny, Kačka nějak nechtěla vůbec stát (ne, že by se hýbala, ale měla hrozně strmý zadní nohy a mně to nešlo srovnat), ale řekla jsem si, že přece o nic nejde, že budeme rády, když dostaneme výbornou :)

Při běhání se na nás díval daleko delší dobu, než na ostatní, ale to jsem netušila, jestli je dobře a nebo naopak špatně...

Když jsme přišly před něj, poprosil mě, jestli mu můžu dát mlsku :) Jsem dost něchápavě koukala, co s ní jako chce dělat, jestli jí hodlá ochutnávat :))) Ale on mi řekl, že jen chce, aby se tim krásným kukučem podívala přímo na něj, že takhle kouká jen na mě, páč já mám jídlo ;))) Tak se mrkla, udělala na něj ten svůj zamilovanej pohled a bylo vymalováno :-D Mlsku mi vrátil a jal se diktovat posudek - odcházíme s výbornou i přes dle mého soudu ne moc vydařený postoj, huráááááá!!! :)))

Po dalším čekání, než posoudil celou třídu, se vracíme do kruhu "výborných", kterých z těch 43fenek bylo odhaduji 30... Začíná s vyřazováním, já jí ne a ne narovnat ty nohy... Stále kolem nás prochází, ještě jednou si prohlíží kukadla :)))

A běháme... Deset dvacet koleček, zastavuje nás a zase vyřazuje... A zase běháme... Už si nás zastavuje na prvním místě a v postoji si nás moc nevšímá, vyřazuje dál... Když nás tam ubývá, holky fanynky začnou být nervózní a já samozřejmě taky :) Stojíme tu poslední 4 a mně se chce hrozně brečet!!! Světová výstava a nejhůře 4.místo!!!! :))) A zase pár koleček, rozhodčí si ještě sedá na bobek, aby na nás lépe viděl... Umisťuje fenky na 4. a 3.místo... Zůstáváme tam jen dvě a ZASE běháme!!! Myslim, že těch koleček bylo asi tisíc ;)))

Podává ruku naší konkurentce a já tomu němůžu uvěřit, protože si jde stoupnout na 2.místo a na mě rozhodčí ukazuje 1!!! :))))

Teď už mi regulérně tečou slzy štěstí, nemůžu skoro dýchat... Ale nejsem jediná, kdo brečí... Slzí všichni, co nám fandili a povzbuzovali nás a já jim za tohle chci moc a moc poděkovat, protože nebýt jich, lehla bych dávno na zem s tím, že to vzdávám - páč se chřipkou, kašlem a astmatem k tomu to byl pro mě opravdu nadlidský výkon!!! :)))

...stojíme na prvním místě a já si říkám, že je to pravda a že se mi to jen nezdá... Přicházejí gratulace, fotí si nás spousta lidí (až doma mi došlo, jak BLBĚ na těch fotkách po tom běžeckým maratonu musim vypadat - doufám lidi, že jste fotili JEN to moje krásný psisko :)))))

Děkuju za neuvěřitelně krásnej zážitek všem, kteří nám fandili, a i když jsme na CACIBa nedosáhly, stejně to pro mě zůstane jako jeden z nejsilnějších životních okamžiků!! :)

 
English (United Kingdom)Čeština (Česká republika)